Naše téma týdne bylo: Profesní život

Co nás předurčuje k našim životním profesním cestám bylo velkou otázkou v průběhu celého týdne.
Jak nás tvaroval život a zkušenosti z něho vyplývající, abychom se stali lékaři, právníky, pedagogy,
psychology, sociálními pracovníky atd. Jak jsme byli v dětství vystaveni očekáváním našich rodičů,
babiček tetiček a dalších v tom abychom velmi často zasaturovali jejich nesplněné ambice.

Co v nás probudil vzdělávací proces na této cestě a co nás na této cestě prostě potkalo a nasměřovalo
naše životy třeba i naprosto nečekaným směrem.

A konečně jak nás formovala samotná profesní zkušenost v našem dalším rozvoji. Co v nás vyvolává
ostych nebo úzkost či agresi v různých profesních situacích. Proč si neumíme říci třeba o větší
odměnu či o citlivější zacházení? To vše a mnoho dalšího bylo tématy tohoto setkání, plné veselosti,
humoru, zamyšlení, ale také slziček a prozření.

Návrat do nám již známých prostor byl emotivní a melancholický
A už pracujeme.
Vyjádřit se v barvách je vždy osvěžující
Aktivní byl i náš „Otec rodu“.
„Výsledek pohladil nejen oko, ale i duši“
„Profesní cesta bývá trnitá“.
„Vedení programů v režii frekventantů bylo pestré“.
„Předat úkol podřízenému nemusí být vždy srozumitelné“.
„Proces byl živý“
„Výsledek až sureralistický“
„Sebeobrana může korespondovat s asertivitou“.
„Vždy je čas se vyklidnit“.
“ Volby nás zastihly v plné práci, ale zvládli jsme je v blízké vesničce Holany, kde k nám byli
všichni velmi milý“.
„Odjíždíme se spoustou poznatků o sobě a svém profesním JÁ“.